|
Kancelář prezidenta republiky Vedoucí kanceláře prezidenta republiky
5 Ca 206/2005
Městskému soudu v Praze pracoviště Hybernská Hybemská 18 111 21 Praha 1
VE VĚCI ŽALOBY PROTI ROZHODNUTÍ O ODEPŘENÍ POSKYTNUTÍ INFORMACE (ŽALOBA PROTI FIKTIVNÍMU ROZHODNUTÍ DLE ZÁKONA Č. 106/1999 SB.)
ŽALOBCE: Jiří Krejza mladší, bytem Dr. Slavíka 1515,41301 Roudnice nad Labem
ŽALOVANÁ: Kancelář prezidenta republiky, Pražský hrad, 119 08 Praha 1 - Hrad, jednající svým pracovníkem mgr. Ludvíkem Matouškem, trvale bytem Mírová 1/528, Praha 10, 103 00
Vyjádření k obsahu žaloby a předložení spisového materiálu
Dvojmo
119 08 Praha - Hrad, Česká republika tel.: +420224371 III, fax: +420224373300
I. Rekapitulace rozhodných skutečností
1. Žalobce se dopisem došlým Kanceláři prezidenta republiky (dále jen "žalovaná") dne 28. ledna 2004 (příloha č. 1) obrátil na prezidenta republiky, jímž mu oznamoval skutečnosti související s přijímáním potřebných občanů do domova důchodců v Roudnici nad Labem. Na základě tohoto dopisu ředitel Sekretariátu prezidenta republiky (vnitřní organizační útvar žalované) dne 12. února 2004 jménem prezidenta republiky žalobce informoval o postoupení sdělení věcně příslušnému úřadu - Ministerstvu práce a sociálních věcí s tím, že MPSV bude požádáno o prošetření věci, a o výsledku bude žalobce informován (příloha č. 2). Žalovaná téhož dne jednak požádala MPSV o přešetření věci a jednak vyjádřila přání být o výsledku šetření vyrozuměna (příloha č. 3). MPSV dne' 5. dubna 2004 žalovanou informovalo (příloha č. 4) a přiložilo dopis (příloha č. 5), který samo zasílalo žalobci. Tento Ministerstvem přiložený dopis se pak stal záminkou dalšího jednání žalobce, jež vyústilo i v podání právě projednávané žaloby. 2. Žalobce se druhým dopisem došlým žalované dne 6. května 2004 (příloha č. 6) opět obrátil na prezidenta republiky s dotazem, proč "dosud nebyla zjednána náprava v porušování lidských práv" a požádal ho o umožnění schůzky. 3. Žalobce třetím dopisem došlým žalované dne 25. května 2004 (příloha č. 7) opět upozorňuje prezidenta republiky, že "nezastavil vydírání klientů domova důchodců" a že od něj rovněž neobdržel "vyjádření kontroly provozování domova důchodců". Závěrem ho žádal o "zastavení transformace příspěvkové organizace na obecně prospěšnou společnost", o "prošetření provozu domova důchodců" a další intervence. Z pověření prezidenta republiky ředitel Sekretariátu prezidenta republiky dne 3. června' 2004 (příloha č. 8) informoval žalobce o tom, že J k přešetření celé věci nemá prezident republiky pravomoc, že žádost o osobní schůzku s prezidentem republiky nemůže být vzhledem k jeho časově velmi náročnému programu akceptována, a o tom, že výsledek šetření žalobce již obdržel dopisem MPSV datovaným 18. prosince 2003 (tedy dopisem uvedeným jako příloha č. 5). 4. Žalobce se v pořadí již čtvrtým dopisem došlým žalované dne 6. září 2004 (příloha č. 9) opět obrátil na prezidenta republiky, kde polemizuje s jednotlivými výroky předchozí korespondence a "stěžuje si na sdělení MPSV", protože "on nikdy žádné podrobné vyjádření včetně potřebného poučení ze dne 18. prosince 2003 neobdržel", a proto žádá jeho zaslání, a na závěr lakonicky zmiňuje, že "Pan Jakl dělá svou práci dobře, ale nemůže nahradit Vaše rozhodování (míněno prezidenta republiky - pozn. žalované). Proto i pana Jakla žádám, až si bude číst tento dopis, aby Vám ho dal k přečtení." Z pověření prezidenta republiky ředitel Sekretariátu prezidenta republiky L. Jakl dne 3. listopadu 2004 (příloha č. 10) odkazuje žalobce na předchozí korespondenci a jako přílohu připojuje kopie dopisu a jeho přílohu, jež mu byly zaslány MPSV dne 5. dubna 2004. Zaslání tohoto dopisu (příloha č.10) a souvisejících příloh je významné z hlediska projednávání této žaloby. 5. Žalobce pátým dopisem došlým žalované dne 15. listopadu 2004 (příloha č. 11) prezidentu republiky uvádí, že dopis MPSV, který byl přiložen u posledního dopisu žalované, je zfalšován, neboť datum v záhlaví dopisu zaslaného MPSV žalované je 18. prosince 2003, kdežto datum v záhlaví (textově totožného) dopisu zaslaného MPSV žalobci je 22. prosince 2003. V závěru svého podání opět žádá prezidenta republiky o zásah. Na tento dopis reagoval z pověření prezidenta republiky ředitel Sekretariátu prezidenta republiky dopisem ze dne 30. listopadu 2004 (příloha č. 12), v němž je žalobce zpraven o rozsahu pravomocí prezidenta republiky, a kde mu jsou poskytnuty další užitečné informace.
6. Žalobce zaslal žalované dne 14. dubna 2005 šestý dopis, kterým jí dává na vědomí obsah korespondence určené Veřejnému ochránci práv v Bmě. Žalovaná na tento dopis nereagovala.
II.
Žalobce svým sedmým dopisem zaslaným doporučeně ze dne 13. června 2005 požádal žalovanou o poskytnutí informace (příloha č. 13), přičemž tato žádost byla žalované doručena dne 15. června 2005. Požadavek na informaci byl žalobcem formulován takto: "Která osoba z MPSV sdělila Kanceláři prezidenta republiky tyto nepravdivé informace se zfalšovaným datumem na kopii dokumentu ze dne 22.12.2003, čj. 2003/- 51048-22, u niž je zfalšované datum, které je zfalšováno z datumu 22. prosince na 18. prosince 2003."
Důkaz: výpis z knihy došlé pošty výslech svědka - pracovnice podatelny žalované
III.
Dnem 15. června 2005 počala běžet 15-ti denní lhůta, ve které měla žalovaná poskytnout požadovanou informaci, anebo vydat rozhodnutí o tom, že se žádosti nevyhovuje. Tato lhůta uplynula 29. června 2005 [§ 14 odst. 3 písmo c) zákona], a tímto dnem se naplnila právní fikce vydání rozhodnutí, jímž se poskytnutí informace odpírá. Den doručení (oznámení) tohoto fiktivního rozhodnutí není zákonem určen a je nerozhodný, neboť lhůta pro podání odvolání je pro tyto případy upravena jinak, než je tomu u rozhodnutí o odložení žádosti nebo o odmítnutí žádosti, příp. u rozhodnutí vydaného podle správního řádu.
Dne 30. června 2005 odeslal žalobce odvolání (příloha č. 14), jež bylo žalované doručeno 1. července 2005, a kterým se žalobce odvolával proti fiktivnímu rozhodnutí o odepření žádosti poskytnout informace.
Důkaz: výpis z knihy došlé pošty výslech svědka - pracovnice podatelny žalované
IV.
Dne 7. července 2005 bylo žalobci dopisem ředitele Sekretariátu prezidenta republiky (příloha č. 15) sděleno, že veškeré informace, které požadoval, mu byly poskytnuty v předchozí písemné korespondenci již 2. listopadu 2004 (správně 3. listopadu - viz příloha č. 10). Ačkoli tento přípis nevykazuje znaky formálního rozhodnutí ve věci, kterým by se fiktivní rozhodnutí zrušovalo a výslovně se uvádělo, že požadovaná informace se poskytuje resp. odkazuje na její poskytnutí v předešlé korespondenci, je nutno na tento přípis takto pohlížet, i z toho důvodu, že je nutno jej vykládat podle obecné zásady správního práva, totiž že v případě možnosti dvojího výkladu je nutné akt veřejné správy vykládat ve prospěch toho, o jehož práva jde (zde ve prospěch žalobce), tedy že jím byla informace zpřístupněna (resp. na její poskytnutí odkázáno). Stejně tak je namístě připustit, aby o odvolání v rámci autoremedury (§ 57 odst. 1) spr. řádu) rozhodl ředitel Sekretariátu prezidenta republiky, ačkoli zákon stanoví, že o odvolání rozhoduje vedoucí Kanceláře prezidenta republiky (§ 16 odst. 2) zákona). Lhůta pro vyřízení odvolání uplynula v pátek dne 15. července 2005. Bez vlivu tak zůstává přípis zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky z pondělí dne 18. července 2005 (příloha č. 16), kterým je žalobce v souladu s dopisem ředitele Sekretariátu prezidenta republiky ze dne 7. července 2005 odkazován na předchozí korespondenci. To, že žalobce vyžadovanou informaci skutečně i obdržel, potvrzují jím následně zasílané dopisy, kde se pozastavuje nad nesrovnalostmi datumových údajů v záhlaví listin vyhotovených MPSV, zejména tedy dopis žalobce došlý žalované dne 15. listopadu 2004 (příloha č. 11).
Důkaz: dopis žalované ze dne 7. července 2005 (příloha č. 15) dopis žalobce došlý žalované dne 15. listopadu 2004 (příloha č. 11)
V.
Na posuzovaný případ nelze vztáhnout působnost zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Prezident republiky je hlavou státu, tedy nejvyšším ústavním činitelem, a z výkonu své funkce není odpovědný [čI. 54 odst. 1) a 3) Ústavy ČR]. Výkonem funkce je třeba rozumět veškeré rozhodování prezidenta republiky i všechnu další činnost, kterou skutečně vykonává svůj úřad. Z výkonu své funkce není odpovědný ani politicky, ani občanskoprávně, ani trestně. Kromě odpovědnosti trestní je odpovědný jako každý jiný občan pouze v tom případě, kdy je taková odpovědnost přičitatelná jednání či opomenutí, jež uskutečnil mimo výkon své funkce.l Funkce prezidenta republiky (její náplň) je dána především Ústavou, ústavním pořádkem a jednotlivými zákony. Tím ale není zpochybněna __________________________ 1 Prof. JUDr. V. Pavlíček - JUDr. 1. Hřebejk: Ústava a ústavní řád České republiky. l. díl. Ústavní systém., 2. doplněné a podstatně rozšířené vydání. Linde Praha, a.s.1998, str. 208
činnost prezidenta v těch případech, kdy k realizaci jeho pravomoci je zapotřebí spolupodpisu předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. V takovém případě je za rozhodnutí prezidenta republiky odpovědna celá vláda [čI. 63 odst. 4) Ústavy]. Protějškem absence této odpovědnosti je ničím neomezená vůle prezidenta republiky, jak si bude při výkonu své funkce počínat. Prezident republiky je mimo jiné oprávněn vyžadovat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s nimi otázky, které patří do jejich působnosti [čI. 64 odst. 2) Ústavy ČR]. Mezi členy vlády patří předseda vlády, místopředsedové vlády a ministři (čI. 67 odst. 2 Ústavy). Tomuto ústavnímu oprávnění koresponduje i ústavní povinnost členů vlády tomuto požadavku vyhovět. Prezident republiky se se svým požadavkem nemusí obracet přímo a jedině na příslušného ministra; může-li požádat o informace vedoucího resortu, tím spíš může o informaci požádat i jeho podřízené. Tato situace nastává zpravidla v době, kdy dochází k výměně ministrů, dosavadní ministr svoji funkci již nevykonává a nový ještě nebyl jmenován. Prezident republiky rovněž může uložit, aby pro něj byly určité informace vyžádány. Proto má žalovaná zato, a proti této dosavadní praxi nebyly nikým vznášeny žádné námitky, že vyžadování podkladů či zpráv od příslušného resortu pro prezidenta republiky spadá pod výkon jeho pravomoci dle čI. 64 Ústavy. Prezident republiky nemusí ani nemůže veškerou agendu spjatou s výkonem jeho funkce vykonávat výhradně sám osobně. Za tím účelem byla zákonem č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů, zřízena Kancelář prezidenta republiky. Tímto zákonem byla stanovena její působnost, do níž spadá zejména zajišťování obstarávání věcí spojených s výkonem pravomocí prezidenta republiky stanovených Ústavou České republiky, ústavními zákony a zákony, a s protokolárními povinnostmi a veřejnou činností prezidtmta republiky (ust. § 2 cit. zákona). Prezident republiky nepochybně osobně obdrží všechny dopisy, které jsou k jeho rukám od občanů zasílány, zpravidla ale odpovědi na ně sám nevyhotovuje, vzhledem kjejich počtu by to ani nebylo možné, ale k obsahu a formě odpovědi; dává pokyny zaměstnancům žalované. Zejména z tohoto důvodu není možné chápat úvodní formulace dopisů žalované - např. „jménem prezidenta republiky", "z pověření prezidenta republiky" - jako ryze formální. Postupují-li proto tyto zmocněné osoby tak, že si na základě pokynu prezidenta republiky vyžádají informace od věcně příslušného resortu, a postupují pak podle jeho dalších pokynů, domnívá se žalovaná, že jde o příklad realizace oprávnění prezidenta republiky dle čI. 64 Ústavy, za nějž lze považovat i dopis ředitele Sekretariátu prezidenta republiky ze dne 12. února 2004 adresovaný Ministerstvu práce a sociálních věcí (příloha č. 3). Podle předchozí judikatury Nejvyššího správního soudu - Sb. NSS 2004, č. 6: 529 2 - by tak i na korespondenci tohoto druhu mohlo být nahlíženo obdobně, a v těchto případech by žalovaná nebyla subjektem povinným poskytnout žádané informace. Přesto v tomto konkrétním případě žalovaná nelpěla na možném výkladu ustanovení čI. 17 odst. 5 Listiny základních práva svobod a zákona č. 106/1999 Sb., kterým se tento článek provádí, totiž, že státní orgán za zákonem stanovených podmínek poskytne informace "přiměřeným způsobem", a informace - jak shora rozvedeno – poskytla. ____________________ 2 Žádá-Ii senátor ministra o poskytnutf informacf a vysvětlení potřebných pro výkon své funkce podle § 12 odst. 1 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacÍfll řádu Senátu, nevystupuje v tomto vztahu ministr jako vedoucí ústředního orgánu státní správy, který poskytuje informace o činnosti vztahující se k pusobnosti ministerstva, nýbrž jako člen vlády (ústavní činitel). V této situaci není ministr povinným subjektem ve smyslu § 2 odst. 1 zákona Č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
VI.
Protože ani podle soudního řádu správního nelze přiznat ochranu těm právům, jež jsou zneužívána (ustanovení § 64 s.ř.s. A § 2 o.s.r.) a rovněž s přihlédnutím k obraně výše uvedené, žalovaná žádá, aby soud rozhodl usnesením tak, že se žaloba odmítá, in eventum rozsudkem tak, že se zamítá.
VII. Procesní plná moc
Žalovaná zmocňuje tímto svého zaměstnance, pracovníka odboru legislativního a právního mgr. Ludvíka Matouška, aby ji v této věci v plném rozsahu zastupoval. Zástupce může udělit procesní plnou moc další osobě.
V Praze dne 11. října 2005
Jiří Weigl PhDr. Ing. Jiří Weigl, Csc.
__________________________________________________________________
|