Krajský soud v Ústí n. Labem

Národního odboje 1274/26

400 92 Ústí n. Labem

Sp. zn.: 15 Ca 105/2005

Žalobce: Jiří Krejza ml.

Dr. Slavíka 1515

413 01 Roudnice n. Labem

Zastoupen: Tomášem Pecinou

Praha

Žalovaný: Zastupitelstvo města Roudnice n. Labem

Karlovo nám. 21

413 01 Roudnice n. Labem

Stanovisko žalobce

1. k vyjádření žalovaného

ze dne 5. 9. 2005; a

2. k výzvě soudu

ze dne 8. 9. 2005, č. j. 15 Ca 105/2005-37

E-mailem

Podepsáno elektronicky

I.

Žalovaný se ve svém obsáhlém vyjádření ze dne 5. 9. 2005 předně zabývá výkladem vztahu mezi ustanovením § 16 odst. 2 písm. f) a § 94 odst. 1 a 2 zákona č. 128/2000 Sb., obec­ního zřízení (dále jen „ObecZ“) a dovozuje, že tato dvě ustanovení spolu nesouvisejí a právo založené ustanovením § 94 odst. 2 ObecZ svědčí toliko osobám vyjmenovaným v odst. 1, nikoli všem občanům obce starším 18 let. Na podporu svých argumentů se žalovaný dovo­lává stanoviska Ministerstva vnitra ČR a subsidiárně uvádí, že výklad opačný by mohl vést k obstrukčnímu jednání ze strany občanů obce.

K tomu žalobce poznamenává, že Ministerstvo vnitra ČR je ústředním orgánem státní správy a závazný výklad právních předpisů není primárně jeho doménou; takové právo pří­sluší v České republice pouze soudům. Žalovaným proponovaný výklad je nadto evidentně nesprávný.

Sporné ustanovení § 94 ObecZ zní takto:

§ 94

(1) Právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce mají jeho členové, rada obce a výbory.

(2) O zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce.

Z dikce tohoto ustanovení nelze žádným způsobem dovodit, že právo předkládat návrhy podle odst. 2 svědčí toliko osobám vyjmenovaným v odst. 1, jak žalovaný mylně činí. Měl-li by zákonodárce úmysl takovou úpravu kodifikovat, zcela jistě by v odst. 1 nepoužil adjek­ti­vum „připravovaného“. Toto adjektivum má při interpretaci § 94 ObecZ klíčový význam, neboť explicite omezuje působnost odst. 1 na přípravu zasedání, nikoli na oprávnění před­klá­dat návrhy v jeho průběhu ve smyslu odst. 2. Takové právo totiž svědčí nejen osobám vyjme­no­vaným v ustanovení § 94 odst. 1 ObecZ, ale v souladu s ustanovením § 16 odst. 2 písm. f) ObecZ je nutno přiznat je všem občanům obce starším 18 let.

Výklad žalovaného je tedy svévolný, nemá oporu v platném právu a nemůže obstát.

Stejně tak nemůže obstát námitka, že přiznat právo předkládat návrhy na program zase­dání žalovaného všem občanům nelze, neboť by to mohlo vést k obstrukčnímu jednání z je­jich strany. K tomu žalobce podotýká, že pouhá obava, že občané budou snad právo garan­to­vané zákonem zneužívat a jeho výkonem obstruovat činnost orgánů veřejné moci, nemůže být v právním státě důvodem k odepření takového práva. K ochraně proti šikanosnímu výkonu práva má žalovaný k disposici celou řadu právních prostředků, jimiž může případným poku­sům o obstrukci čelit (např. může v jednacím řádu upravit maximální dobu pro takový návrh).

II.

Žalovaný dále podává svůj výklad ohledně způsobů, jak může žalobce uplatnit své právo zakot­vené ustanovením § 16 odst. 2 písm. f) ObecZ, a dochází k závěru, že žalobce tak může učinit buď písemně, nebo ústně na zasedání žalovaného, a to v diskusi v závěru zasedání.

Z platného znění jednacího řádu žalovaného (dále jen „JŘ“) je však zřejmé, že jde o výklad ad hoc, neopírající se o žádné konkrétní ustanovení JŘ. Právě absence přiměřené proce­durální úpravy v JŘ je důvodem, proč žalobce trvá na možnosti přednést své návrhy v prů­běhu zasedání žalovaného a proč se podáním žaloby brání snaze žalovaného toto právo mu upírat.

Jak žalobce vysvětlil již své správní žalobě, neobsahuje-li JŘ žádné ustanovení, kterým by bylo ustanovení § 16 odst. 2 písm. f) ObecZ provedeno, nelze tento nedostatek vykládat k tíži žalobce tak, že absencí prováděcí úpravy se předmětné právo žalobci odnímá.

III.

V části IV svého vyjádření žalobce uvádí, že žalobou citovaný výrok starosty města pana Zdeňka Kubínka nedokazuje, že snad žalovaný bránil žalobci ve výkonu jeho práva.

Jak však bylo vysvětleno shora, předmětný výrok (tzn. „[V]íte dobře, že nemáte právo, vy máte právo věci zařadit na pro­gram jednání přes zastu­pitele, radního nebo pakliže máte 0,5 % petici, chci vás na to upo­zor­nit, nemaťte tu lidi.“) se opírá o nesprávný výklad usta­no­vení § 94 odst. 2 ObecZ a jakékoli jiné interpretace tohoto výroku, než že jím žalovaný brání žalobci vykonávat jeho právo zakotvené v ustanovení § 16 odst. 2 písm. f) ObecZ, nemohou obstát.

IV.

Ty pasáže vyjádření žalovaného, kde se poukazuje na údajné šikanosní jednání žalobce vůči žalovanému, žalobce jako irelevantní pomíjí, pouze poznamenává, že dokonce ani sku­tečně šikanosní výkon jednoho práva nemůže odůvodňovat odepření práva jiného (přičemž o tento případ se zde nejednalo, neboť oprávněnou kritiku označuje za šikanu pouze státní moc působící v podmínkách totalitního státu, v demokratickém právním státě je takový postup nepří­pustný).

Stejně tak žalobce pomíjí rétorické pasáže části V (chybně duplicitně označené jako část IV) vyjádření žalovaného. Možnost, že by výkon žalobcova práva předkládat k projednání vlastní návrhy mohl vést k zablokování rozhodovací činnosti žalovaného, nelze totiž než ozna­čit za krajně absurdní.

Podle téže logiky by bylo možno odejmout občanům obce právo na zasedáních žalo­va­ného vystupovat v diskusi, neboť i taková vystoupení by ve svém důsledku mohla činnost žalo­vaného zablokovat. Ideálem žalovaného by pak zřejmě byla uzavřená zasedání, na nichž by občané nemohli nejen vystupovat, ale ani se jich účastnit, s tím, že jen tak lze zajistit absolutně účinnou ochranu žalovaného před obstrukcemi ze strany občanů.

O hluboce nedemokratické podstatě takových úvah není jistě potřebné soud přesvědčovat.

V.

Z uvedených důvodů proto žalobci nezbývá, než na své žalobě v plném rozsahu setrvat.

VI.

Žalobce nevznáší námitku podjatosti.

VII.

Žalobce souhlasí, aby o jeho žalobě bylo v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 soudního řádu správního rozhodnuto bez nařízení jednání.

VIII.

Žalobci vznikly náklady řízení ve formě hotových výdajů za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.000,- Kč.

V Praze dne 15. 9. 2005

Jiří Krejza ml.

Zastoupen:

Tomáš Pecina