Krajský soud v Ústí n. Labem
Národního odboje 1274/26
400 92 Ústí n. Labem
Žalobce: Jiří Krejza ml.
Dr. Slavíka 1515
413 01 Roudnice n. Labem
Zastoupen: Tomášem Pecinou
Žalovaný: Zastupitelstvo města Roudnice n. Labem
Karlovo nám. 21
413 01 Roudnice n. Labem
Správní žaloba
proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu,
podaná podle ustanovení § 82 et seq. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „SŘS“)
Dvojmo
Plná moc
Soudní poplatek: 1.000,- Kč; k výzvě soudu
Přílohy: dle textu, podle seznamu
I.
Žalobce je občanem města Roudnice n. Labem. Žalovaný je zastupitelstvem tohoto města.
V souladu s ustanovením § 16 odst. 2 písm. f) zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení (dále jen „ObecZ“) má žalobce jakožto občan obce právo požadovat, aby žalovaný projednal určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti obce.
Protože jednací řád žalovaného (dále jen „JŘ“) nestanoví žádnou proceduru, jak mohou občané města toto své právo uplatňovat, dovodil žalovaný v minulosti výkladem, že jim přísluší právo navrhovat projednání těchto bodů v průběhu zasedání žalovaného a že žalovaný je povinen o každém takovém návrhu občana města hlasovat.
Koncem r. 2004 však žalovaný od tohoto výkladu ustoupil a začal požadovat, aby se občané města se svými návrhy obraceli na osoby vyjmenované v ustanovení § 94 odst. 1 ObecZ, tzn. na osoby oprávněné předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání žalovaného, a právo předkládat vlastní návrhy na projednání věci v průběhu zasedání žalovaného ve smyslu ustanovení § 94 odst. 2 ObecZ jim upřel.
Tento výklad efektivně zbavuje žalobce jeho práva zakotveného v ustanovení § 16 odst. 2 písm. f) ObecZ, když toto právo podmiňuje autonomním rozhodnutím další osoby, která si může nebo nemusí žalobcův návrh na projednání určité záležitosti osvojit.
Tím došlo k trvajícímu zásahu do žalobcova zákonem garantovaného práva. Tento zásah se naposledy projevil na zasedání žalovaného dne 7. 4. 2005, na němž, jak vyplývá ze zápisu, k tomu žalobci vůbec nebylo uděleno slovo, takže nemohl svůj návrh přednést a v důsledku toho o něm ani nebylo hlasováno.
Starosta města Zdeněk Kubínek, který zasedání žalovaného předsedal, podle zápisu k žalobcově poznámce, že má právo požadovat projednání své záležitosti, uvedl (viz str. 14 zápisu): „Víte dobře, že nemáte právo, vy máte právo věci zařadit na program jednání přes zastupitele, radního nebo pakliže máte 0,5 % petici, chci vás na to upozornit, nemaťte tu lidi.“
Za těchto okolností žalobce nemá žádné další prostředky k obraně svého práva a nezbývá mu než obrátit se na soud se správní žalobou proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu ve smyslu ustanovení § 82 et seq. SŘS a navrhnout, aby soud přikázal žalovanému upustit od shora popsaného nezákonného jednání.
Důkaz: |
jednací řád žalovaného ze dne 28. 4. 2003 – v příloze dopis právníka města Roudnice n. Labem Mgr. Tomáše Kumstáta členu zastupitelstva Jiřímu Voglovi ze dne 25. 6. 2004 – v příloze zápis ze zasedání žalovaného dne 7. 4. 2005 – v příloze |
II.
Ustanovení § 16 odst. 2 písm. f) ObecZ stanoví, že občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce. V případě, že je takový návrh podepsán nejméně 0,5 % občanů obce, o návrhu se nehlasuje, ale musí být radou nebo zastupitelstvem obce v zákonem stanovené lhůtě povinně projednán, v případě opačném podléhá návrh hlasování příslušného orgánu obce, který tak může rozhodnout, že navrhovanou záležitost projednávat nebude.
Jakým způsobem má postupovat občan obce, který chce takový návrh přednést, nestanoví explicite ani ObecZ, ani JŘ, avšak při absenci explicitní úpravy lze z dikce ustanovení § 94 odst. 2 ObecZ a výkladem ustanovení § 94 odst. 1 ObecZ a contrario dovodit, že občan obce nemá právo činit tyto návrhy při přípravě na zasedání, neboť takové právo přísluší pouze osobám taxativně vyjmenovaným v ustanovení § 94 odst. 1 ObecZ, avšak v souladu s ustanovením § 94 odst. 2 ObecZ je smí přednést přímo v průběhu zasedání zastupitelstva, přičemž o jeho návrhu musí zastupitelstvo rozhodnout hlasováním.
Analogický výklad vyplývá i ze stanoviska městského právníka Mgr. Tomáše Kumstáta ze dne 25. 6. 2004. Tím, že žalovaný později od tohoto stanoviska ustoupil a začal požadovat, aby občané města své návrhy předkládali zprostředkovaně, do práva občanů obce garantovaného ObecZ zasáhl a fakticky je popřel, když je podmínil souhlasem další osoby, která není ze zákona povinna návrh občana si osvojit a přednést ho jako vlastní.
Kdy přesně mají být návrhy občanů předneseny a zastupitelstvo má o nich hlasovat, není rovněž v ObecZ ani v JŘ upraveno, z logiky věci však vyplývá, že by se tak mělo stát ještě předtím, než zastupitelstvo přistoupí k projednávání prvního bodu svého programu. Není přitom vyloučeno, aby v souladu s ustanovením § 94 odst. 2 ObecZ byly další návrhy předneseny i později, např. pokud se jejich potřebnost ukáže během rozpravy k některému z projednávaných bodů.
III.
Subsidiárně žalobce uvádí, že v souladu se zákonem není ani postup žalovaného, který občanům obce soustavně brání vyjadřovat se v rozpravě před hlasováním o programu zasedání. Rozdílně od některých jiných jednacích řádů (např. jednacího řádu Sněmovny Parlamentu ČR) totiž JŘ nestanoví, že by se o programu zasedání mohlo hlasovat bez rozpravy, a možnost občana obce vystoupit v rozpravě je jednoznačně zakotvena ustanovením § 16 odst. 2 písm. c) ObecZ a § 7 odst. 19 JŘ.
Z tohoto hlediska nemůže jako zákonný obstát postup žalovaného, který prostřednictvím předsedajícího schůze žalobci na svém zasedání dne 7. 4. 2005 vůbec neudělil slovo. Výklad žalovaného, že program jednání není projednávanou věcí (přestože se o něm hlasuje), a proto se k němu občané města nesmějí vyjadřovat, je voluntaristický a postrádá oporu v platném právu.
IV.
Žalovaný má sídlo v obvodu Krajského soudu v Ústí n. Labem a dle ustanovení § 7 odst. 1 a 2 SŘS je dána věcná i místní příslušnost tohoto soudu. Pasivní žalobní legitimace žalovaného vyplývá z ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) SŘS, neboť žalovaný je orgánem územního samosprávného celku a tím i správním orgánem ve smyslu této legislativní zkratky.
K poslednímu zásahu, jenž je touto správní žalobou napadán a jenž má trvalý charakter, došlo dne 7. 4. 2005, z čehož vyplývá, že žaloba je podávána v zákonné dvouměsíční subjektivní lhůtě ve smyslu ustanovení § 84 odst. 1 SŘS.
V.
Z výše uvedených důvodů má žalobce za to, že žalovaný se dopouští nezákonného zásahu do jeho veřejných subjektivních práv a že tento stav trvá, a navrhuje proto, aby soud po projednání jeho žaloby vydal tento
rozsudek:
Žalovanému se přikazuje, aby žalobci nebránil ve výkonu jeho práva zakotveného v ustanovení § 16 odst. 2 písm. f) zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení, a umožnil mu navrhovat na zasedáních žalovaného k projednání vlastní záležitosti v samostatné působnosti města Roudnice n. Labem.
Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení, jak budou určeny soudem, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobcova zmocněnce.
V Praze dne 17. 5. 2005
Jiří Krejza ml.
Zastoupen:
Tomáš Pecina
Seznam příloh:
plná moc žalobcovu zmocněnci
jednací řád žalovaného ze dne 28. 4. 2003
dopis právníka města Roudnice n. Labem Mgr. Tomáše Kumstáta členu zastupitelstva Jiřímu Voglovi ze dne 25. 6. 2004
zápis ze zasedání žalovaného dne 7. 4. 2005