Policie České republiky

Okresní ředitelství Litoměřice

Obvodní oddělění Riegrova 636

413 01 Roudnice nad Labem

V Roudnici nad Labem dne 16.prosince 2004.

k protokolu o podání vysvětlení ze dne 15.12.2004 sepsaného a vyslechnutého prap. Peerem v 19:00 hod.

Listů 6 všechny mnou podepsané.

Věc: Doplnění vysvětlení k protokolu o podání vysvětlení.

V protokolu o podání vysvětlení ze dne 15.12.2004 sepsaného a vyslechnutého prap. Peerem v 19:00 hod je uvedeno, že dnes to je 16.12.2004 poskytnu pro potřeby Policie zákon, dle kterého mám právo za prvé požadovat zařazení moji věci jako bod na pořad jednání. Do sepsaného protokolu jsem opomněl uvést ještě tu skutečnost, že za druhé mám právo jako občan obce se vyjadřovat k projednávaným věcem. Starosta města mně toto právo odepřel tím, že záměrně ignoroval mou zdviženou ruku, kterou jsem se řádně hlásil od zahájení zasedání. Jestliže jsem se hlásil a zákon jasně říká, že mám právo požadovat zařazení moji věci jako bod na pořad jednání a právo jako občan obce se vyjadřovat k projednávaným věcem. Starosta mně toto právo nedává kdy se mu zlíbí, ale to právo je zakotvené již v zákoně. Proto argumentace starosty, že mi nedal slovo nebo, že nemám právo na výše uvedené záležitosti nemá oporu v zákoně. Starosta není tedy oprávněn mi toto právo odebírat, já toto právo mám stanovené zákonem.

Přesto mě starosta po vyhlášení přestávky nechal vyvést městskou policií aniž zjišťoval podstatu mého návrhu, která uvedla abych opustil zasedání nebo bude použito donucovacích prostředků. Na mou otázku co jsem porušil, mi sdělila městská policie, že jsem rušil zasedání. Tímto si stěžuji na městskou policii, že nezjistila skutečný stav věci a neoprávněně mě nutila opustit zasedání, které jsem pod nátlakem městské policie opustil.

K prokázání totožnosti mne městská policie odvezla na Policii České republiky. Městská policie semnou nesepsala žádný protokol. Žádám aby postup městské policie byl prošetřen.

Já jsem jen požadoval možnost vyjádřit se k projednávané věci programu zasedání

a žádal aby moje věc byla zařazena jako bod na pořad jednání.

Tyto níže uvedené právní předpisy dávají občanovi právo vyjadřovat se jak k programu

str.1

jednání zastupitelstva města, tak požadovat zařazení věci jako bod na pořad jednání. Proto se starosta města Roudnice n.L. Zdeněk Kubínek dopustil porušení zákona za prvé tím, že mi neumožnil se vyjádřit k projednávané věci a tou bezesporu projednávání programu zasedání je projednávaná věc. Za druhé mi neumožnil podat návrh aby moje věc byla zařazena jako bod na pořad jednání a záměrně přehlížel mou zdviženou ruku když jsem se hlásil a záměrně mě nevyvolal.

Dále uvádím kromě právních předpisů vypracovaný právní rozklad jednacího řádu zastupitelstva města Roudnice n.L. z pohledu právníka města Roudnice nad Labem Mgr. Tomáše Kumstáta ze dne 25.6.2004 s uvedením věci: jednací řád zastupitelstva města z pohledu garance občanských práv, který byl adresován panu Jiřímu Voglovi, zastupiteli města Roudnice n.L.. Tuto garanci občanských práv obdržel můj otec Jiří Krejza starší od výše uvedeného zastupitele. Ve čtvrtém odstavci, který jsem zvýraznil a podtrhl se jasně právník města vyjadřuje, Zákon o obcích pamatuje i na možnost zařazení návrhu občana na pořad jednání zastupitelstva po zahájení jeho zasedání.

Vysvětlení právníka města pro mne má rozhodující význam.

Jednací řád Zastupitelstava města Roudnice n.L. stanovuje v §4 odst. 10 v první větě , „Občané města, uvedení v § 16 odst. 2,3 a § 17 zákona o obcích jsou oprávněni požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti a rozhodovací kompetenci zastupitelstva zastupitelstvem města“.

a v §7 odst.19 stanovuje

19. Občané města, uvedení v § 16 a § 17 zákona o obcích, mají právo na zasedání zastupitelstva města vyjádřit své stanovisko k projednávaným věcem a k návrhu rozpočtu a závěrečnému účtu poté, co jim k tomu předsedající udělí slovo; ustanovení § 7 odst.14, odst. 16 až odst. 18 jednacího řádu platí obdobně.

§16 odst.2 písmeno f) a c).zákona o obcích č.128/2000 Sb. stanoví:

(2) Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo

c) vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím

řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,

f) požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné

působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce;

Na základě §16 odst. 1.zákona o obcích je:

Fyzickým osobám s postavením občanů obce zákon o obcích

přiznává významná oprávnění pro potřeby jejich účasti či podílu

na samosprávě obce, a proto je také třeba poměrně přesně vymezit,

komu a za jakých podmínek je postavení občana obce přísluší.

Pro postavení občana obce zákonná úprava požaduje kumulativní

splnění dvou základních podmínek, a to podmínky státního

občanství ČR a dále podmínky hlášeného trvalého pobytu v obci.

Takto přísluší postavení občanů obce všem fyzickým osobám, které

str.2

splňují uvedené podmínky, a to bez ohledu na jejich věk. Pro to,

aby se občan obce mohl aktivně podílet na samosprávě obce však

zákonná úprava vymezuje ještě další či přistupující podmínku,

a to dosažení věku 18 let.

Na základě §16 odst. 2.zákona o obcích jsou:

Občané obce, kteří dosáhli věku 18 let, jsou zejména oprávněni,

vedle svého práva volit a být voleni za členy zastupitelstva obce

a rozhodovat při referendu konaném v obci, účastnit se na

zasedání zastupitelstva obce a v souladu s jednacím řádem se

vyjadřovat k projednávaným věcem, vyjadřovat se k návrhu rozpočtu

a závěrečného účtu, nahlížet do rozpočtu a závěrečného účtu za

uplynulý kalendářní rok, jakož i podávat orgánům obce návrhy,

připomínky a podněty. Mimo to jsou občané obce dále oprávněni

požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné

působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce,

Zvláštní formou zapojení do samosprávy obce je potom dále ještě

realizace tzv. petičního práva občanů podle zvláštní právní

úpravy.

Stávající právní úprava oprávnění občanů obce oproti úpravě

předchozí přinesla jejich významné posílení. To se nejzřetelněji

projevuje v oprávnění občanů obce vyjadřovat se na zasedání

zastupitelstva ke všem projednávaným věcem, což předchozí úprava

neumožňovala. Současná úprava váže realizaci tohoto oprávnění na

jeho soulad s jednacím řádem zastupitelstva, což znamená, že

jednací řád může, ale současně také musí, stanovit jednoznačná

pravidla pro udělování slova občanům na jednání zastupitelstva.

Nicméně vždy tak musí jednací řád učinit způsobem, který umožňuje

realizaci tohoto oprávnění, tzn. že pro žádné situace či případy

nemůže vyloučit možnost vyjadřování se občanů k projednávaným

věcem.

Opis dokumentu:

M ě s t o R o u d n i c e n a d L a b e m

Mgr.Tomáš Kumstát, právník

Karlovo náměstí 21, 413 01 Roudnice nad Labem

tel. 416 850 149, email: tkumstat@roudnicenl.cz

V Roudnici nad Labem dne 25.6.2004

věc: jednací řád zastupitelstva města z pohledu garance občanských práv

str.3

Zákon č.128/2000 Sb. o obcích (dále jen "zákon") a jednací řád města Roudnice nad Labem musí zajišťovat participaci občana na jednání a rozhodování zastupitelstva ve dvojím směru:

- možnost navrhovat a zařazovat vlastní návrhy či podněty na pořad jednání zastupitelstva (mezi body programu)

- možnost vystoupit na jednání zastupitelstva s vlastním stanoviskem k diskutované věci

Prvně jmenované oprávnění je dostatečně upraveno samotným zákonem. Dle jeho § 94 odst. 1 mají právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce jeho členové, rada obce a výbory. Z uvedeného plyne, že občané obce mohou podávat své návrhy s žádostí o zařazení na program jednání některému ze jmenovaných subjektů, nejlépe samozřejmě zastupiteli, kterého si zvolili. Záleží na těchto subjektech, zdali daný návrh zařadí na program jednání, či nikoli.

Dle § 16 odst.2 písm.f) zákona má plnoletý občan města právo požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů. Povinnost projednání je zde vázána na podporu návrhu 0,5 % občanů města, v opačném případě záleží zařazení či nezařazení návrhu občana na pořad jednání jen a pouze na rozhodnutí zastupitelstva.

Zákon o obcích pamatuje i na možnost zařazení návrhu občana na pořad jednání zastupitelstva po zahájení jeho zasedání. V souladu s § 94 odst.2 zákona rozhodne o zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání zastupitelstvo obce. Toto ustanovení dopadá i na návrhy občanů, přičemž procedurální aspekty se budou řídit příslušnými ustanoveními § 7 jednacího řádu zastupitelstva. Pokud žádá občan o zařazení vlastního návrhu na pořad jednání, je předsedající povinen dát o tom hlasovat zastupitelstvem. Zákonem je dána povinnost rozhodnout, ať už kladně, či záporně. Této zákonné úpravě odpovídá § 6 odst.4 jednacího řádu.

Základní oprávnění občana vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva je zakotveno v § 16 odst.2 písm.c) a d) zákona: Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem, vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to bud' písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva

obce. Dle odst.3 má stejné oprávnění i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost.

Tato úprava nachází svůj odraz v § 7 odst. 19 jednacího řádu, přičemž je doplněna o základní procedurální pravidlo, vázající možnost občana vystoupit na udělení slova předsedajícím. Z uvedeného plyne, že občan má právo vystoupit se svým příspěvkem k projednávané věci, a to ještě před případným přijetím usnesení, pokud je mu uděleno slovo předsedajícím. Tato úprava je zcela pochopitelná, neboť by bylo zcela nepřípustné, aby občané mohli vystupovat neomezeně, nebo aby byla založena povinnost předsedajícího udělit slovo každému, kdo se hlásí o příspěvek. V tomto směru hovoří prakticky všechny komentáře i vzory jednacích řádů.

Jednací řád dále zcela v souladu s § 16 odst.2 písm.c) zákona determinuje možnost vystoupení řečníka tím, že bude hovořeno k projednávané věci. Hovořit o věcech nesouvisejících s projednávanou záležitostí je pro zastupitelstvo zcela nežádoucí a kontraproduktivní, proto je taková situace regulována § 11 odst.2 jednacího řádu: Nemluví-li řečník k věci, nebo překročí-li stanovený časový limit, může mu předsedající odejmout slovo. V takovém případě se může člen zastupitelstva str.4

města odvolat k zastupitelstvu města, které rozhodne bezodkladně hlasováním.

Modelový příklad by měl vypadat následovně: Zastupitelé diskutují bod programu, který má (ale i nemusí) vyústit v přijetí usnesení. Pokud se o slovo přihlásí občan, předsedající mu ho udělí. Hovoří-li k věci, není možné mu slovo během časového limitu odejmout, má právo vyjádřit se v předepsaném čase ke všem aspektům projednávané věci, k případnému návrhu usnesení, resp. navrhnout usnesení vlastní. Pokud vystoupí občan s příspěvkem nesouvisejícím s diskutovanou záležitostí (případně s otázkou nespadající vůbec do kompetence zastupitelstva), je předsedající oprávněn slovo mu odejmout. Takovéto záležitosti, které by jinak brzdili jednání zastupitelstva, mohou být občany diskutovány v závěrečné diskuzi před ukončením zasedání.

Závěr: Stávající jednací řád, a to nejen ve svých ustanoveních upravujících práva občanů, je plně v souladu s právními předpisy ČR a není dán žádný důvod jej v současné době měnit.

Kumstát

Mgr. Tomáš Kumstát

Vážený pan

Jiří Vogl

člen zastupitelstva města

413 O 1 Roudnice nad Labem

konec opisu dokumentu

Z uvedeného vyplívá, že Zastupitelstvo města Roudnice n.L. při veřejném zasedání porušuje zákon o obcích č.128/2000 Sb. §16 odst 2.písm. c) tím, že jedná podle jednacího řádu, který nestanovuje jednoznačně právo občana města vystoupit k projednávaným věcem. Věc je jev vnímatelný smysly (dle Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost ČSAV r.1978.) Současná zákonná úrava váže realizaci oprávnění občana vystupovat ke každé projednávané věci na soulad zákona a jednacího řádu zastupitelstva, což znmená, že jednací řád musí stanovit jednoznačná pravidla pro udělení slova občanům na jednání zastupitelstva. To musí jednací řád určit jednoznačným způsobem, který umožňuje realizaci tohoto oprávnění. To znamená, že pro žádné situace ani případy se nemůže stát, aby OBČAN NEDOSTAL SLOVO K PROJEDNÁVANÉ VĚCI.

Jiří Krejza mladší.

Jiří Krejza mladší.

Dr. Slavíka 1515

413 01 Roudnice nad Labem

www.duchodci.webz.cz

str.5